Přeskočit na hlavní obsah

Být baristou neznamená jenom mít knír a dělat kafe



Barista sám o sobě je člověk připravující kávu. Pokud bych to měla říct hodně polopatě, tak je to ten člověk, který stojí za kávovarem a pekelně se soustředí. Ale často vychází z této role. Proč? Protože to situace jednoduše vyžaduje.

Uklízeč

A když zrovna není za kávovarem, tak nejspíš nakládá nádobí do myčky nebo někde lítá s mopem, leští vitrínky, utírá lesklé plošky, poličky od prachu a někdy i hůř ... čistí záchody. Ano, pokud si myslíte, že na ty hajzlíky v kavárně se nesahá, tak vás nejspíše překvapím, protože pokud kavárna disponuje toaletami, tak se o ně my, baristé, po konci naší směny svědomité staráme. Desinfikujeme je, leštíme mísy a dáváme do nich takové ty voňavé blbosti, leštíme zrcadla, měníme toaletní papíry, kterými si vy stejně většinou utřete především mokré ruce, místo toho, abyste použili fukar, takže potom si chodíte stěžovat, těm soustředěným lidem za kávovarem, že si nemáte čim utřít zadek, protože koše přetejkají toaleťákem. Takže vás prosím, v momentě kdy toalety v kavárně zaprasíte (stává se to no), tak to po sobě zkuste dát do původního stavu. Protože když tak neučiníte, jsou to zase ty lidi za kávovarem, kteří ve svých volných chvílích tahají sirky o to, kdo si vezme rukavice a hromadu odvahy a půjde uklidit všechny ty hovínka, která po vaší návštěvě zůstala.

Terapeut

Tuto pozici zaujímáme především se staršími lidmi. Taková starší paní nebo pán to mají dokonce na svém denním programu obcházet kavárny a povídat se s lidmi, kteří připravují kávu. I když slovo povídat asi není zcela na místě, protože se většinou jedná o nekonečný monolog o tom, co dělá vnučka této babičky, jak se má její pes, jaký krásný záhonky má na chatě, co jí provedl manžel, co jí prováděl neboštík manžel nebo si by se stalo, kdyby někdy nějakého manžela měla. Takže člověk se snaží vnímat kávovar, objednávky a alespoň jedním uchem tuto paní, protože je to slušnost. A protože dává velký dýška.

Učitel češtiny
"How to say thank you in czech?"
"Děkuji,"
"Tikuju?"
"No, it is D Ě K U J I"
Když člověk v kavárně začíná, tak má i trpělivost to těm lidem opravdu vysvětlit. Opravovat je do aleluja, dokud konečně neřeknou krásně zřetelné děkuji. Po pár měsících (někdy stačí i pár týdnů), kdy se člověku štosuje nekonečná fronta, je takový turista jedna z nejhorších věcí, která ho může potkat. Takže je člověk nakonec rád, když z nich dostane něco, co alespoň trochu připomíná slovo děkuji.


Herec

Tato část vůbec není lehká. Jednou z důležitých vlastností baristy je se usmívat. A to i přes to, vám neustále lidé nosí podnosy se špinavým nádobím do prostoru kam patří kávy připravené pro zákazníky, taky se usmívat když někdo zapomene zavřít kohoutek na záchodech a vytopí půlku kavárny nebo když se někdo zcela omylem nedokáže trefit použitým toaleťákem do záchodu. Neustále úsměv.
Jiná trošku je, když ze daná objednávka zcela nepovede. To zákazníkovi (zase s úsměvem, jak jinak) připravíte cosi a hrajete hru na to, že je to přesně to ono, co si daní lidé objednali (oni stejně dost často vůbec neví jak má takový flat white vypadat nebo kam až má sahat pěna u latte).

Průvodce

"Dobrý den. Neumím česky, anglicky ani jiný přijatelný jazyk. Ale potřebuji se dostat na to Václavské náměstí, víte. Já ho totiž nemůžu nikdy tady v tý Praze najít."
"Stačí vyjít z pasáže."
"Aha."
-
"Nevíte, kde je tady nějaká vegetariánská restaurace?"
"Nevíte, kde tady mají burgery?"
"Kam mam jít v Praze na svíčkovou, když jsem hinduista a nejím hovězí?"
"Kde tady ten hotel Rokoko? Má to bejt tady! Přesně tady!"
"A to TicketPro? Nevíte?"
"Slečno, kde je tady supermarket?"
"Prodáváte rohlíky? Neprodáváte. A kde je tady někde koupím?"

Ti kteří umí otevřít pusu ještě ujdou. Ale co teprv ti, kteří zaboří buclatý prst do mapy a čekají, že jsem navigace nebo co. Hlavně tím svým špekatým prstem zabírají prostor od Václaváku až k Palladiu, takže stejně těžko říct, kam mají namířeno.

Hlídač

Když někdo opře vedle baru tašku s nákupem - dá se ještě přivřít očko.
Když tam odstaví celý kočár s dítětem uvnitř a psem pod ním, se slovy, že je dotyčný za chvíli zpátky, tak už vážně nevím, jaké všechny otvory mám zavírat, abych byla v pohodě.

Aranžér

Teď příjde krutá pravda.
Ajaj. on se ten dort převrátil ve vitrínce asi tak jako auta v Kobře 11 a podle toho taky vypadá - nevadí. Prostě se dá na talířek a pomačká(v rukavicích samozřejmě) ze všech stran, aby vypadal tak, že za těch 80Kč opravdu stojí. Protože jinak bychom ho museli v zázemí sníst po obědě ke kávě. A to nechceš. I když ...

Farmaceut

Mě samotnou by to asi nikdy nenapadlo, ale lidi to běžně praktikují. Prostě přijdou, s tím, že je bolí hlava a jestli nemáme paralen - máme.
Nebo že se řízli, jestli není náhodou tam někde v zadu kousek náplasti - je.
I desinfekce.
I obinadlo a hromada dalších věcí. Takže až budete smrtelně krvácet, kašlete na sanitku - v kavárně mají všechno.

Hrdina

To se stává zřídka. Ale stává. Třeba když přiběhne do kavárny ubrečená cizinka s tím, že se jí vybil telefon a ona se ztratila neví, co má dělat. Tak jí pěkně dáte nabít telefon, vyslechnete ji,
uděláte jí kafe, ke kterému naaranžujete ten hroutící se dort v zázemí, dáte jí paralen, protože jí z toho všeho hrozně bolí hlava, řeknete jí kudy na Václavák za manželem, pohlídáte jí kabelku, protože si odskočí na záchod a budete se celou dobu usmívat, protože vám přeci nevadí, že už deset minut máte zavírat.

Takže jedna věc na závěr - barista není jenom super cool hipster za kávovarem, který dělá všechny ty kapúča a mačáta. To je jenom špička ledovce vážení!

A pokud Vás baví moje plky, můžete juknout taky na tuhle úžasnou stránku, kde válím(jak jinak, že). :

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Café Flexaret (Brno)

V minulých dnech jsem zavítala do brněnského Flexaretu , kde jak už název napovídá nejde jenom o kávu. Flexaret je útulná kavárna nedaleko centra Brna. Než začneme o kávě, tak nejdříve něco málo k interiéru - musím říct, že jsem se opravdu cítila jako kdybych se vrátila o pár let zpátky a šla k babičce na kafe. Pokud lze něco označit slovem " retro ", tak je to jednoznačně tato kavárna - od stolků, přes porcelán až po zásuvky nebo kachličky na záchodech. Vše na vás dýchne atmosférou socialistického Československa. Aby toho nebylo málo, atmosféru skvěle dokresluje playlist v duchu 70. a 80. let. Jediné, co se této tradici vymyká jsou obrazy z aktuální výstavy (ale k tomu až za chvíli). Teď ke kávě - ta pro mě byla celkem zklamáním. Káva samotná měla být (jak hlásal nápojový lístek) arabica s vyšší aciditou, což by samo o sobě nijak zlé nebylo. Spíše mě nepříjemně překvapila kvalita mléka na flat whitu. Jaký byl záměr je pro mě pořád záhadou. Nevím, o co se slečna za bare...

Místo

Dnes jsem společně se svými přáteli vypravila do vyhlášené kavárny Místo nedaleko stanice metra Hradčanská. Na tuto kavárnu jsem slyšela ódy, takže jsem byla zvědavá, co na nás čeká. Kromě posledního volného stolečku v rohu, na nás čekal nepřeberný výběr dezertů (ano, mé srdce při pohledu na vitrínu zaplesalo) a zimní směs na mlýnku (alespoň tak tvrdil nápojový lístek) a opravdu krásný interiér, který působí vzdušně a vytváří skvělou atmosféru nejen na kávu s přáteli, ale také na učení nebo vyřizování pracovních záležitostí. Jako již tradičně jsem si objednala flat white a mojí pozornost nejvíce zaujala matcha pěna a kokosová panna cotta s mangem. Káva byla výborná - s "hutnou" chutí a lehkými ovocnými podtóny. Mikropěna obsahovala sice jemné bublinkami, ale jinak splňovala vše, co by mít měla. Vím, že se lidé dělí na dvě skupiny - na ty, kteří nedají dopustit na cokoliv s příchutí matchi a na ty, kteří ji ze srdce nesnáší. Já jsem "skalním fanouškem", t...

Proč být baristou není sexy.

Jeden můj kamarád se mě pokaždé, když mě potká, ptá, jak je v práci, kolik svých telefonních čísel jsem rozdala na ubrousky společně s otiskem rtů. Žije totiž v představě, že dělat baristu znamená denně se potkávat se super cool lidmi, povídat si s nimi a flirtovat. A kolikže čísel jsem rozdala? Ani jedno. Nikdy. A tady je několik důvodů, proč kavárenství takto (většinou) nefunguje. #1 - Já se lesknu - ty se leskneš - všichni se leskneme Je to tak. A může za to ten zpropadený kávovar. A taky myčka. Zkuste si strávit 8 hodin v takové sauně a uvidíte sami, že vaše čelo bude zářivější než vaše budoucnost #2 Make-up? Ani náhodou Otisky rtů na ubrousky jsou passé už z jednoho prostého důvodu - nosit do práce make-up nemá cenu. Díky všem těm krásným věcem (ano, zase je tu kávovar a myčka) se veškerá pečlivě namalovaná fasáda rozteče a dopadne to většinou tak, že na konci směny vypadáte jako panda. Wow, jak sexy. #3 Něžné ručky A kávovar do třetice. Představte si tu romant...